/ Vaše příběhy /

STAL JSEM SE SENIOREM VE ŠVÉDSKU

STAL JSEM SE SENIOREM VE ŠVÉDSKU

1. únor 2015

Autor:

Se ženou a dcerkou jsem emigroval do Švédska v dávné době. Počátky naší existence v cizí zemi jsme si představovali nějak jinak. Potíže s bydlením, jazykem, zaměstnáním nebudu popisovat.  Nejlépe to zvládla naše malá dcerka. Podařilo se mi opatřit  místo ve strojírenské firmě v městě Karlstad. Tato strojírenská firma  připravovala projekty a dodávky  pro celulózky  v Rusku, Československu a do dalších zemí. Takže štěstí mi přálo a já se postupně umisťoval na lepších a zodpovědnějších místech. Mohl jsem v plné míře uplatňovat své strojírenské znalosti získané na ČVUT. 
Dcerka velmi brzy zvládla řeč, já pomaleji a pomáhal jsem si znalostí angličtiny. Z rozšiřováním pracovní zodpovědnosti rozšiřoval se i okruh mých známých, což bývá pro cizince dost problematické. Se zodpovědností rostl i plat. Nedá se říci, že ty začátky byla procházka růžovým sadem. Postupně jsme získávali i přátelé . Manželka pracovala jako asistentka v zubní ordinaci.  Postupně  jsme  splatili půjčku  na dům s menší zahrádkou. A to důležité, mí přátelé mě vzali do svého jachtařského klubu a já si mohl pořídit loď. V klubu nás bylo 20 a kotvili jsme na Venernském jezeře. Celý svůj produktivní život, ale i  život mé ženy jsme počítali se stářím. Část příjmu byla  ukládána pro starší léta. No a teď jsem už v důchodu a věnuji se domu, zahrádce a hlavně lodi. Nedávno jsem pořádal sezení dvaceti členů našeho klubu "Zelená bojka", což jsou vysloužilí plachtaři a přednesl hodinovou přednášku  na téma - balancovaný pohled  na příjemné vibrace. Tak plyne můj život seniora ve Švédsku.
Připojuji pár obrázků: Stockholm ,Karlstad, loď Wasa v suchém doku, foto celulózka na skále (šetří se pozemky). Malý potok ,pohánějící velký hamr.              
 
 Zdraví V.Zima