/ Vaše příběhy /

Největší moderní pevnost v Čechách

Největší moderní pevnost v Čechách

26. říjen 2014

Autor:

Vraceli jsme se z Polska a měli jsme namířeno do Janských  Lázní. Na území Polska se nám podařilo sjet ze směru cest .Tak jsme se informovali u jednoho poláka, na směr Česko. Ukázal na cestu vedoucí z křižovatky vlevo. "Tam granica panstvova". Tak jsme se octli po delší cestě v Žacléři. Poobědvali jsme a manželka se zeptala majitelky restaurace, jestli je ve městě něco zajímavějšího než vybydlené hornické domy. Dozvěděli jsme se že 5 km ve směru naši další cesty je největší pevnost v Čechách. Najdete ji, jmenuje se STACHELBERG. Protože bunkry jsou moje slabost, zastavili jsme na malém pozemku u informační tabule o nejmodernější pěchotní pevnosti. Podrobně jme přečetli vše včetně vzdálenosti k pevnosti. Na stejném místě stojí menší Řopík a je na něm pamětní tabule. Uvádí že tam padl první vojín československé armády. Šipka ukazovala směr k našemu cíli a vzdálenost 350m. Cestou jsme se zastavily u základů rozestavěného většího
bunkru, který už nebyl dostavěný. O kousek dále byly zbytky zařízení staveniště pro stavbu bunkrů. Podrobně o něm informuje dobře čitelná tabule.
Ještě míjíme další Řopík a už je vidět velkou masu betonu, cíle naši cesty. Byl zrovna zavírací den a vnitřní prohlídku včetně podzemí jsme nemohli absolvovat. I tak to byl pro mne zážitek. Ještě níže byl další Řopík. Překvapilo nás, že velitelé některých srubů měli výhrady k pevnostem. Je to uvedeno na informačních tabulí a asi měli pravdu.
Kousek od bunkru, na vrcholku kopce se staví nová rozhledna. Nezapomněli jsme ji vyfotit. Pak manželka objevila pěknou cestu směrem z kopce. Jdeme po ní, bude to kratší. Cesta se mi zdála nekonečná, ale mlčel jsem. Asi po dvou kilometrech se k nám přiblížil traktor s dřevaři. Manželka vznesla dotaz, jak daleko je ještě k místu, kde parkujeme. Odpověď nebyla dobrá. Tady tudy se tam nedostanete, musíte zpátky k pevnosti a pak vyznačenou cestou.Tak jsme opět šlapali do toho krpálu, kde bylo převýšení minimálně dvě stě metrů. Tak nám ty dva km zpátky trvaly přes hodinu a pak už to šlo. V některém místě stoupání jsem  už nemohl.
I přesto nám to den nezkazilo.
                                                                                          Jiří Zimerman